Kaulitzi ty debile! 6

16. december 2010 at 19:37 | TH-KIKI |  Kaulitzi,ty debile!-UKONČENÁ
Dojdu ke kýblu a nahlídnu do něj, mno jasně je plnej vody... hehe ale už použité, máma asi stírala balkón. Uchopím kbelík, dobelhám se ke dveřím, odemču a prudce je rozrazím. Tomík tam stojí ve tváři zamyšlenej výraz, kterej se vmžiku změní na překvapenej. "Tý krávo co blbneš?" zaječí když mu na xichtě přistane nějakej smradlavej hadr a z dreadů mu odkapávají kapičky vody. "Ups tak toho hadru sem si tam nevšimla," chlámu se a pomalinku couvám zpátky do pokoje. Tomík rozzuřeně mrskne hadrem na zem a nenávistně se ke mně přibližuje. "Ještě před chvíli sem si říkal jaká, že nejsi milá holka, ale to mi asi v hlavě přeskočilo, ty sssi..." syčí na mě jako had a hledá vhodný slovo. Bože on mi fakt ublíží, dostanu z něj strach! "Mamííí!" zaječím jak nejvíc to jde. "Pomóóóc!" "Neřvi, stejně ti to nepomůže, tvoje máma je na zahradě," sykne na mě a drapne mě za ruku. "Co je zlatíčko?" ozve se z chodby. "Hahá tak na zahradě," zasměju se. "A sakra!" lekne se Tom a rychle ode mně odskočí.

Mamča nakoukne ke mně do pokoje a pohledem se zastaví na zmáčeném Tomovi. "Ale co ste to tu prováděli a proč je tady ta chodba tak mokrá? Kolikrát sem ti říkala Jenni, že ty svoje hry si máš hrát na zahradě a né v domě!" lamentuje máma a střídavě kouká na mě a na Toma. "Ne za to můžu já paní Schneidrová, to byl můj nápad, Jenni za to nemůže!" vloží se do mamčina monologu Tom. Cooo? Vytřeštím na něj udiveně oči, proč to bere na sebe? Kurňa v tom zas bude nějaká jeho kujóvina, to není jen tak samosebou! "Jen aby, znám Jenni až moc dobře a moc se mi tomu nechce věřit! Ale tak jo, když to říkáš ty," usměje se mamča a prstem ukáže na zem. "A tohle si utřete obá dvá, dřív než na tom někdo uklouzne. A ty Tome by ses měl převlíct, seš úpe mokrej!" rozdá mamča příkazy a odkráčí pryč.

"Tak dem na to ne?" kejvne Tom směrem k chodbě a už odchází pro nějakej hadr. "Počkej, co to mělo znamenat?" snažím se Toma zastavit. "Co jako?" dělá ze sebe většího blba než je. "Proč si to vzal na sebe?" "Mno páč sem přeci hodnej Tomíshek ne-e?" sladce se na mě usměje a vypochoduje ven. Co má zas za lubem, jestli si myslí že mu na to skočím, tak je to fakt korunovej vůl D. Pohodlně se usadím na křesílko, co mi stojí v pokoji a čekám, až se to ucho vrátí. 5 minut,... 10 minut,... čtvrt hodina v háji a on nikde to je nějaký divný, seberu se a rozhodnu se vypátrat kam se ten moula zašil. První místo, který mě napadne je koupelna, mno jasně dyť byl úpe mokrej, asi se tam suší. Opatrně našlapuju a naslouchám zvukům z koupelny, mno teda zvukům spíš tichu, nic se neozývá. Vezmu za kliku a prudce otevřu. "Áááááhhh!" zaječím. Mám pocit jako bych se koupala v ledovým oceánu. Přede mnou stojí vychlámanej Tom a v ruce drží největší kbelík co máme. Mno teď už prázdnej! "Ty kokote!" křiknu a přestávám se ovládat. Cejtím jak mi tělem proudí neuvěřitelná zlost a z očí mi srší blesky. Jediný co sem na sobě měla, bylo bílé kraťunké tričenko na ramínka a mini kraťásky. A teď se to na mě lepí a ukazuje víc než by mělo, navíc nemám ani podprsenku. Vidím jak Tomík nasucho polknul a hypnotizuje mě pohledem... mno teda sám má na sobě jenom trenky nic víc. Asi si svý hadry někde suší. Ovládej se! říkám si v duchu. Stisknu ruce v pěst a pomalinku nakráčím do koupelny. Tom jen stojí a kouká co budu dělat, jen ať čumí dežot! Jedním pohybem ze sebe svlíknu tričko a druhým kraťásky a tanga. Otočím se k Tomovi zady a zalezu do sprchovýho koutu. Hehé to sem ho, ale dostala, usměju se. Přes matné sklo sprcháče vidím Tomíkovu siluetu, jak stojí bez hnutí a hypnotizuje mě.

Verulí
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement